Jedovaté bojové plyny, laserové paprsky, důmyslné obojživelné
transportéry, účinné plamenomety, odolné slitiny, výkonné razicí
mechanismy… Ne, opravdu se nezdá, že by lidstvo mělo proti nezvaným
návštěvníkům z Marsu sebemenší šanci. Na konci 19. století, kdy
marťanské kosmické lodě přistávají poblíž Londýna, představují
největší výkřiky lidské techniky těžkopádné a nepřesné dělo a
bojový parník. Chladná a bezcitná inteligence vetřelců válcuje emocemi
zmítané pozemšťany, zhýčkané pohodlím civilizace. Nejen že skoro
nevycházejí noviny, knihovny jsou zavřené, vlaky nejezdí podle grafikonu a
žádná divadla nehrají – ono, pěkně prosím, už ani není co jíst a
zuří boj o holé přežití. Válka světů se tak stává i válkou
s vlastním sobectvím, zbabělostí, malostí a strachem. Zvítězí
tradiční morální hodnoty, nebo zákon silnějšího? Dokáže se lidstvo
proti nepříteli semknout? Mají Marťané nějakou slabinu a existuje na Zemi
něco, s čím při plánování invaze nepočítali? A především –
opravdu je útok z vesmíru natolik čirá fantazie, že se ho do budoucna
nemusíme obávat?
Anglie na sklonku 19. století. Obyvatelé Země, zaslepení pýchou na vyspělost své civilizace, netuší, že deset krátkých vzdálených záblesků kdesi na planetce Mars znamená dosud největší ohrožení lidstva v jeho dějinách. Deset dutých kovových válců s n...