V roce 1996 splnil Iževský závod vesmírného strojírenství pětiletý
hospodářský plán na 125 %, což znamená, že namísto čtyř těžkých
křižníků třídy Krasnoarmějec jich bylo na zemské orbitě zbudováno
pět. Horečné zbrojení, jímž státy OSN čelily hrozbě mimozemské invaze,
zcela vyčerpalo kádrové rezervy Varšavské smlouvy, leda snad
v Československu by se ještě našlo několik lidí s potřebnou
kvalifikací. Prvního května 1997 tak československý válečný hvězdolet
Vltava opouští pozemskou orbitu a míří do hlubokého vesmíru na
standardní misi testující schopnosti a funkčnost nového plavidla.
Od té chvíle jej již žádný člověk nikdy více nespatřil.