Jedno nedělní říjnové dopoledne v Londýně. V Londýně
jednadvacátého století. Mladý Kit vyráží za svou dívkou Mínou, aby
spolu vyrazili na nákupy, ale osud ho zavádí do temné uličky, kde potkává
svého pradědečka. Toho pradědečka, který ještě zcela mlád opustil
manželku a děti a nevrátil se z nákupu. Jak je možné, že ještě žije?
A proč tady na něj čeká? Odchází spolu do přímořské hospůdky, která
vypadá jako skanzen pro turisty, ale turisté nikde… * Proč mu Mína
nevěří, že se nikde netoulal a byl s pradědečkem? Že o něm nikdy před
tím nemluvil, no a co? Nejlepším důkaz je vzít ji s sebou zpátky do té
tmavé uličky a vše jí ukázat. * Tím se ale spouští celý řetězec
událostí, kdy Kit netuší, že vzít s sebou někoho na cestu do jiné
dimenze a do jiného světa mohou jen ti vyškolení. Mína se po cestě za
hranice naší reality ztrácí a ocitá se v Čechách ve třicátém roce
vlády císaře Rudolfa II. To ale na začátku netuší. Řízením osudu
potkává pekaře, který jede do Prahy otevírat rodinný obchod, a přidává
se k němu. Spolu potom dosahují slávy předčasným představením kávy
v tomto světě a dostávají se i na císařský dvůr. * Mezitím Kit se
svým pradědečkem hledá způsob, jak Mínu nalézt a vrátit ji zpět.
Cestují tedy po mnoha místech a v různých časech. Cestování mezi
dimenzemi přitahuje ale nejen vědce a dobrodruhy, ale i desperáty, kteří
chtějí na všem vydělat. Ty představuje především hrabě Burley se svými
hrdlořezy, kteří jsou našim cestovatelům zdá se neustále v patách… *
Náskok získá vždy ten, kdo zná cestu vpřed. A všechny cesty mezi světy
jsou zakresleny v mapě, kterou si jejich objevitel Arthur Flinders-Petrie
nechal vytetovat do své kůže, aby ji měl vždy u sebe a nikdo mu ji
nemohl vzít.