Josefíně Bakerové bylo dvacet let, když se objevila v Paříži. Během
jedné noci se z americké tanečnice stal idol. Fascinovala Picassa, Cocteaua,
Le Corbusiera i Simenona. Ve třicátých letech se z ní stala první
černošská hvězda světového věhlasu, od Buenos Aires po Vídeň, od
Alexandrie po Londýn. Po válce, kdy se angažovala ve francouzském odboji, se
rozhodla bojovat proti rasové segregaci. V padesátých letech adoptovala na
svém zámečku v Milandes dvanáct sirotků různé pleti. O lásce a
svobodě zpívala až do svého posledního vydechnutí. Catel Mullerová a
José-Louis Bocquet vyprávějí skrze portrét Josefíny Bakerové příběh
první poloviny dvacátého století od Broadwaye po Paříž Bláznivých let.
Kniha líčí přijetí Černošské revue ve Francii, líčí angažovanost
umělkyně během druhé světové války i po ní. Josefína Bakerová byla
první velkou černošskou hvězdou, ale byla hlavně úžasnou ženou, velkou
dámou a jedinečnou figurou, která se vepsala do historie. Od počátku
dvacátého století až do smrti Josefíny Bakerové v roce 1975 sledujeme
krok za krokem, téměř minutu po minutě dráhu té, jejíž život by
každodenním bojem v uměleckém horečnatém a neklidném životě.