Mamut

Sibiř – současnost.

Zvedá se divoký vítr a ledová pole na severu se choulí v šedivé mlze. A z této mlhy cosi vykukuje: obrovitý útvar, napohled příliš velký, než aby se mohl hýbat, a přece se pohybuje. Blíží se mlžným závojem a je stále zřetelnější: tělo pokryté hustou rezavohnědou srstí, zavalité jako omletá skála. Zvedá se hlava. Chobot se vydává na průzkum a obrovské kly se napřahují. Otevírají se oči, teplé, hnědé, pronikavé, překvapivě lidské oči.

Mamut. Dokázali přežít.

Měřili pomalý tep ročních období střídajících se v rytmu majestátního tance planety Země. Jejich paměť se táhla zpět cykly milionů ledových let. Jejich příběhy vyprávějí o stvoření světa a velkých hrdinech a hrdinkách mamutích legend. Zmiňují se i o příchodu člověka. Legendy jim v průběhu tisíciletí mnohokrát ukázaly cestu. Až dosud. Do chvíle, než lidstvo ve vzdáleném útočišti sibiřského ostrova objevilo posledních pár mamutů a rozhodlo se dokončit dávno započatá jatka. Pro Šedivku je to osudová výzva.