Isabelle by měla být nekonečně šťastná – srdce krásného prince
má na dosah ruky. Až na to, že ona není ta líbezná dívka, která ztratila
skleněný střevíček a získala si princovu lásku. Je ošklivá nevlastní
sestra, která si uřízla vlastní prsty, aby se chodidlem vešla do Popelčiny
botky – která se teď plní krví. Když princ odhalí Isabellin podvod,
s hanbou ji vyžene. Nic jiného si nezaslouží: je totiž tuctovou dívkou ve
světě, který si nadevše cení krásy. Bojovnicí, ačkoli všichni chtějí,
aby sklopila hlavu a přizpůsobila se. Isabelle se snažila zapadnout. Dostát
matčiným očekáváním. Být jako její nevlastní sestra. Milá. Krásná.
Kousek po kousku se zbavovala svého já, aby mohla žít ve světě, který
dívky, jako je ona, odmítá. A to z ní udělalo zlou, žárlivou a
prázdnou bytost. Dokud nedostala šanci změnit svůj osud a dokázat, co
ošklivé nevlastní sestry vždycky věděly: aby ji někdo zlomil, musí
udělat víc, než jí jen zlomit srdce.
Krásná princezna Sophie jela na projížďku lesem, když tu lovčí vytáhl nůž a… vzal si její srdce. Nemělo ji to tak překvapit. Zaslechla přece pomluvy. Říkali o ní, že je moc laskavá a naivní na to, aby vládla. Zbytečná princezna. Příšerná budoucí král...