Stín je mladý netopýr z kolonie Stříbrokřídlých, prcek rozhodnutý
prokázat své schopnosti při dlouhém a nebezpečném tahu na jih, do
zimoviště vzdáleného miliony mávnutí křídel. Bouře ho zažene nad
oceán – daleko od matky, kamarádů a jediného způsobu života, který
zná. Zima se rychle blíží, teploty prudce klesají a osamělý a vyděšený
Stín ví, že se musí v co nejkratší době dostat ke své kolonii. A tak
začíná podivuhodná cesta – od holubí pevnosti v městských věžích
až po krysí království hluboko pod zemí. Stín se cestou seznámí
s Marinou, Jasnokřídlou netopýří samičkou, která má na předloktí
podivný kovový kroužek, setká se s tajemným netopýřím albínem
Zefýrem, který slyší minulost i budoucnost, a s dvěma obrovskými
kanibalskými netopýry Gordem a Chropem odchycenými v jejich rodné džungli
a přenesenými do záhadné lidské laboratoře na severu. Kdyby jen Stín
dokázal poznat, kdo jsou jeho přátelé a kdo nepřátelé…
Při strašlivém otřesu se zvedne les a země pod ním pukne. Gryfa, netopýří mládě z kolonie Stříbrokřídlých, to vtáhne puklinou dolů, hluboko do nitra země. Gryfův otec Stín záhy zjistí, že syn byl stažen do Podsvětí, a vydá se na nesmírně nebezpečnou...
Stříbrokřídlý, kterého známe již z předchozí knížky, hledá dále svého otce. Objeví přitom tajemnou budovu postavenou lidmi, v níž se nachází rozlehlý les. Ten je domovem tisíců netopýrů, panuje zde teplo letní noci a všude se to jen hemží chutným hmy...