Evropa, polovina 21. století. Demokracii nahradila zdravotní diktatura
Metody. Ta jednotlivci zaručuje dlouhý a šťastný život bez bolesti a
utrpení. Ale na druhou stranu je každý povinen pravidelně podávat
hlášení o svých sportovních aktivitách, výživě i spánku. Za
opomenutí hrozí tresty. Pak se stane cosi strašného: dojde k vraždě
mladé ženy. DNA zjištěná na těle oběti hovoří jasně: pachatelem je
student Moritz. O jeho nevině je přesvědčená jen jeho sestra Mia. Moritz
však ve vězení spáchá sebevraždu. Mia najednou zjišťuje, že systém,
v nějž věřila, není neomylný. Chce se stáhnout do ústraní a truchlit,
ale nemůže. Systém jí to nedovolí. Přestala si totiž plnit své
zdravotní povinnosti. Mia je přinucena se bránit, pouští se do boje za
bratrovu rehabilitaci a za právo rozhodovat o svém osudu. A diktatura se
začne otřásat v základech… Kritikou i čtenáři vyzdvihovaná dystopie
o zdravotní diktatuře vyšla v Německu pod názvem Corpus Delicti: Ein
Prozess už v roce 2009. Tématem ale předběhla dnešek. Její autorka,
jedna z nejoceňovanějších německých spisovatelek a zároveň soudkyně
Ústavního soudu spolkové země Braniborsko, v ní naznačuje, jakým směrem
by se společnost mohla vydat, kdyby se lidské zdraví povýšilo na absolutní
princip. Otevírá otázky, jakých občanských práv jsme ochotni se ve jménu
zdraví vzdát nebo jak poznáme, že námi „ti nahoře“ nemanipulují, aby
se udrželi u moci.